Adolf Oppenheimer vstoupil do podniku “A. Rosenthal” v Praze na přelomu let 1881-1882. Podnik v té době vedla Amálie Rosenthalová. Krátce po roce 1888 tuto firmu Oppenheimer převzal a následně firma získala lukrativní zakázku od Lékařské fakulty C. k. německé univerzity Karlo-Ferdinandovy. V září 1892 Adolf Oppenheimer oznamuje pražskému policejnímu ředitelství, že bude v Praze provozovat mechanickou a optickou živnost a v květnu 1895 obdržel titul c. a k. dvorního dodavatele. V roce 1899 je jeho jméno pod tímto titulem zaznamenáno i v rakouské příručce Liste der k.u.k. Hoflieferanten v sekci dodavatelů sídlících mimo Vídeň a Budapešť, a je zde veden jako obchodník s optickými a mechanickými přístroji. Obchod firmy “A.Rosenthal” sídlil na pražských Příkopech. Do roku 1907 ho mohli zákaznici najít kousek od Prašné brány na adrese Příkopy č. p. 26. Poté kvůli bourání a výstavbě v této lokalitě, přesídlil  o pár set metrů dále směrem k dnešnímu Václavskému náměstí na adresu Příkopy 10, do prostorů paláce Sylva-Taroucca, tehdy “paláce Úvěrního ústavu.” Podoba obchodu na této adrese je zachována na dobové fotografii (Viz NA, Policejní ředitelství; dále AHMP)

Adolfa Oppenheimera lze označit za jednoho z prvních praotců kinematografie u nás. V říjnu 1896 představil v hotelu U Černého koně na pražských Příkopech (v místech, kde o desetiletí později bude nabízet i zvukové nosiče a přístroje) promítání Edisonova kinetoskopu.

Nejstarší reklamy týkající se prodeje zvukových médií u firmy A. Rosenthal pocházejí již z let 1901-1902. Inzerce obsahuje mimo jiné nabídku fonografických válečků, které obsahují písně z oper a operet „zpívané zpěváky prvního řádu” (Čas, 1902) Jiná dochovaná reklama firmy podobně inzeruje „Pravé Edisonovy orchestry” a „Pravé milánské orchestry a zpěvy”, a rovněž láká na fonografické válečky „umělecky zpívané od členů Národního divadla v Praze” (Národní listy, 1902).

Ve sbírce fonotéky NM-ČMH se několik válečků s emblémem firmy A. Rosenthal nachází. Obal jednoho z nich, s etiketou Edison Record: Echo all over the World má ručně vepsaný titul Verdiho opery Attilla v interpretaci Edison Orchester. Další pozoruhodností sbírkového fondu je také vzácná leskle rudá krabička značky Bettini (viz vybrané fotografie válečků). Válečky této společnosti patřily na začátku 20. století k luxusním produktům na trhu vznikajícího nahrávacího průmyslu, a to díky prvotřídní technické kvalitě zvukového záznamu i výběru repertoáru, který zahrnoval význačné pěvce a pěvkyně mezinárodních operních domů.

Jiný fonografický váleček uložený ve fondech NM-ČMH, z hnědého vosku v krabičce bez komerční etikety obsahuje snímek zlidovělé polky “Všechno je to boží dárek” od Bohumila Ptáka s podtitulem “Jen pro pány”. Před samotnou písní je na nahrávce obsažena krátká mluvená anotace, která v té době byla u fonografických válečků vcelku běžná z důvodu toho, že na samotný materiál nosiče bylo obtížné vpravit podrobnější informace o obsahu. Neznámá osoba ohlašuje na zvukovém snímku název písně a interpreta, přičemž dodává, že Bohumil Pták, jakožto “člen Národního divadla v Praze” zpívá “pro firmu A. Rosenthal, .…královský dvorní optik a mechanik, v Praze na Příkopech (…).”. Jedná se pravděpodobně o nejstarší známý reklamní slogan v češtině ve zvukové podobě vůbec (viz fotografie a nahrávka k válečku; zmiňuje také Meszner, 1984). 

Podnik “A.Rosenthal” nabízel kromě fonografických produktů i gramofony a gramodesky. Nalezené zmínky o prodeji gramofonů i gramodesek pocházejí z pozdější doby než u fonografických válečků. Firma “A. Rosenthal” v té době nabízí desky”oboustranné velké” (myšleno zřejmě velikosti 30 cm) i “jednostranné velké” (Národní politika, 1906).  V nabídce podniku v následujících letech figurovaly takové služby jako prodejní katalogy “zdarma a franko”, opravy ve vlastních dílnách, rekonstrukce starších strojů, výměna desek atd (Národní listy, 1907). Podobně jako ostatní prodejci gramofonových desek, nabízela firma nosiče ve vlastních papírových obalech s natištěným názvem firmy. Jak uvádí Gabriel Gössel, gramodesky nabízela firma také ve “zdobných albech patentované konstrukce Soteria s vyobrazením gramofonu a dvojjazyčným nápisem Platten-Album „Desky“ na obálce” (Gössel, 2006, s. 13).

Ve své činnosti na poli prodeje gramofonových desek a přístrojů, především pro Gramophone Company, pokračovala firma A. Rosenthal i po první světové válce. Jsou toho dokladem dochované reklamy v dobovém tisku z let 1923-1924 (Národní listy, 1924).